Potravinám škodí hlavně zavíječi aneb druhové určení skladištních škůdců

I přes vyspělé technologie představují hmyzí škůdci velkou hrozbu pro podniky zaměřené na zpracování rostlinných a živočišných produktů. Veřejnost je obvykle považuje za potravinové moly. Ve skutečnosti se ale jedná o zcela jinou čeleď nazvanou zavíječovití (Pyralidae).

V případě zamoření způsobují housenky zavíječů rozsáhlé poškození uložených produktů okusem i zápředky (pavučinkami). Dochází tak k estetickému a hygienickému znehodnocení zásob, které vylučuje jejich další zpracování. Výsledkem jsou značné ztráty na zisku zasažených firem. Prioritou výrobních podniků i skladů je proto ochrana proti těmto škůdcům a v případě rozšíření jejich efektivní likvidace.

První krok k úspěchu

Pokud chceme vyhrát boj se zavíječi, je nutné jako první určit a pojmenovat nepřítele, se kterým bojujeme. Jednotlivé druhy zavíječů se vyznačují mírně odlišnou životní strategií i podmínkami pro život. Pokud víme, který druh škodí v daném objektu, můžeme zvolit nejvhodnější postup, který povede k jeho úspěšné likvidaci s dlouhodobou účinností.

Úskalí správné determinace

V mnoha případech lidé zavíječe nesprávně pojmenují jako mola. Mol je obecně známý jako malý světlý motýlek, jehož housenky škodí na textilu, kožešinách či peří. Tento mol šatní (Tineola bisselliella) většinou nenapadá potraviny. Skutečných šatních molů je navíc málo a jejich škody na skladovaných zásobách jsou zanedbatelné.

Po bližším seznámení a prohlídce je rozdíl mezi molem a zavíječem vidět na první pohled. Dospělec zavíječe je obvykle větší a má tmavě zbarvená křídla na rozdíl od zlatooranžových křídel mola šatního. Zavíječi jsou také mnohem významnější škůdci skladištních zásob.

S druhovou determinací zavíječů je to obtížnější. Ve velkých skladištích se nejčastěji setkáváme s následujícími druhy:

  • Zavíječ skladištní
  • Zavíječ paprikový
  • Zavíječ čokoládový
  • Zavíječ moučný

U zavíječe skladištního navíc může docházet k chybám v jeho druhovém názvu. Tento druh často škodí na tabákových listech. Proto je v angličtině označován také jako Tobacco moth, doslovně přeloženo jako tabákový mol. A protože zavíječ opravdu škodí na tabáku, někdy dochází k jeho nesprávnému pojmenování jako zavíječ tabákový. Takový český druhový název však neexistuje (srov. Novák I. a kol. 1992: Česká jména motýlů).

K nesprávnému označení druhu často dochází také při překladu etiket (návodů, bezpečnostních listů) k přípravkům proti hmyzu ze zahraničí. Překladatelé neznalí problematiky použijí doslovný překlad a tím (nejen v případě zavíječů) může dojít k vytvoření nových živočišných druhů. Proto doporučujeme používat pro pojmenování škůdců latinu, u které nedochází k záměnám.

ČEŠTINA

LATINA

ANGLIČTINA

Zavíječ čokoládový

Cadra cautella

Almond moth

Zavíječ moučný

Ephestia kuehniella

Indian flour moth, mill moth

Zavíječ paprikový

Plodia interpunctella

Indian mealmoth, flour moth

Zavíječ skladištní

Ephestia elutella

Tobacco moth

Zavíječ tabákový

Neexistuje

Zavíječi ve skladištích – přehled nejčastějších druhů

Zoologické zařazení

Řád: Motýli (Lepidoptera)

Čeleď: Zavíječovití (Pyralidae) – Tato čeleď je velmi rozmanitá nejen morfologicky, ale výrazně se liší i bionomie jednotlivých druhů. V ČR známe 269 druhů této široce pojaté čeledi.

Zavíječ paprikový

Rod: Zavíječ (Plodia)

Druh: Zavíječ paprikový (Plodia interpunctella)

Dospělce tohoto druhu poznáte celkem snadno. Jedná se o většího zavíječe s rozpětím křídel 14–22 mm. Hlavním poznávacím znakem je zbarvení horních křídel, která mají dvě barvy. Blíže k tělu jsou křídla světle hnědá, přibližně uprostřed prvního páru křídel je podélné rozdělení a koncová část je výrazněji tmavě měděná.

  • Zavíječ paprikový je rozšířený po celém světě – zejména v teplých a tropických klimatech
  • Stářím jedince dochází k olétávání křídel a jejich zbarvení tak může být vybledlé
  • Larvy tohoto škůdce byly nalezeny také u tabáku, jeho listy ale nepožírají

Typické zbarvení larvy je bledě smetanové. V závislosti na konzumovaných potravinách ale může být i růžová nebo nazelenalá. Larvy zavíječe paprikového patří mezi nejčastější škůdce ve skladištích. Mohou škodit na zásobách obilovin a výrobcích z nich, luštěninách, sušeném ovoci, olejninách, čokoládě, granulích i ořeších.

Víte, že:

  • Nápadné znamení, které ukazuje na výskyt zavíječe, je pavučinový povlak na skladovaném materiálu a výrobcích. Tyto pavučinky produkuje ze svého těla housenka, která tak na sebe navazuje okolní substrát.
  • V poslední fázi vývoje navíc můžete často potkat larvy, které putují po skladě a hledají nejvhodnější místo k zakuklení.

Zavíječ paprikový (Plodia interpunctella) dospělec

Zavíječ paprikový (Plodia interpunctella) larva

Zavíječ paprikový (Plodia interpunctella) dospělec a larva

Zavíječ skladištní

Rod: Zavíječ (Ephestia)

Druh: Zavíječ skladištní (Ephestia elutella)

Nejmenší a nejsvětleji zbarvený druh ze skladištních zavíječů. Rozpětí křídel má 14–17 mm. Přední křídla jsou tmavě hnědošedá s nenápadnými tmavošedými pruhy. Zadní křídla jsou rovněž šedohnědá, ale světlejší. Kresba na křídlech je u tohoto druhu nejméně výrazná (prakticky žádná).

Housenka zavíječe skladištního má délku kolem 15 mm, žlutavou barvu a hnědou hlavu s hrudním štítkem.

  • Zavíječ skladištní způsobuje vysoké ztráty na skladovaném surovém tabáku a tabákových výrobcích. Není však škůdcem pouze pro tabák, jeho housenky žerou i kakaové boby, čokoládu, vlašské ořechy, sušené ovoce, granule, pečivo, cukr a další živočišný/rostlinný materiál.
  • Jedinci zavíječe mohou žít nejen uvnitř balení, ale také na stěnách nebo dveřích skladiště.
  • Tento škůdce je rozšířený po celém světě.

Zavíječ moučný

Rod: Zavíječ (Ephestia)

Druh: Zavíječ moučný (Ephestia kuehniella)

Největší zavíječ ze jmenovaných zástupců s rozpětím křídel 16–25 mm. Horní křídla bývají šedá s černou kresbou zvlněných čar, které se mohou křížit. Spodní křídla obvykle mají krémově až světle šedou barvu. Špičky křídel jsou zaoblené.

Krémově růžové larvy mají v každém tělním článku dvě černé skvrny, které se táhnou až do zadní části těla. Parazitují na veškerých surovinách i výrobcích rostlinného původu. Kolem svého těla a nakažených potravin vytváří pavučinky.

  • Tento druh se společně se zavíječem paprikovým nejčastěji vyskytuje v domácnostech, intenzivně škodí ale také ve mlýnech a skladech moučných výrobků
  • Dospělce od předchozího druhu poznáte jen obtížně – zejména pokud má již olétanou barvu na křídlech
  • Zavíječ moučný se vyskytuje po celém světě zejména na území s mírným klimatem

Zavíječ čokoládový

Rod: Zavíječ (Cadra)

Druh: Zavíječ čokoládový (Cadra cautella)

Menší druh zavíječe s rozpětím křídel 13–21 mm. Křídla jsou světle šedá až hnědá s tmavými pásky v blízkosti jejich vnější části. Zadní část křídel je světle šedá až béžová.

  • Zavíječ čokoládový je rozšířený po celém světě – nejvíce v teplém, vlhkém a tropickém podnebí
  • Škodí především na olejnatých semenech, sušeném ovoci, ořeších a sekundárně také na obilovinách
  • Stejně jako u předchozích druhů škodí larvy tohoto zavíječe produkcí pavučinek

Proč je důležité druhové určení aneb možnosti hubení zavíječů

Pro omezení výskytu zavíječů má velký význam prevence – dodržování čistoty (pravidelný úklid) a vhodné monitorovací schéma pomocí lepových pastí a feromonů. Represivní zásahy proti těmto škůdcům provádíme jedním z následujících postupů.

  • Fumigace (plynování napadených objektů) – V tomto případě záleží na typu zvolené účinné látky. Klíčem k úspěchu je dostatečná koncentrace zvoleného plynu, kompletní prostorové pokrytí a odpovídající doba působení. Pokud jsou dodrženy uvedené podmínky, účinná látka působí na všechny výše uvedené druhy zavíječů.
  • Tepelné ošetření – Teplota potřebná ke zničení všech vývojových stádií zavíječů se u jednotlivých druhů liší. Jistotu budete mít při využití maximálních extrémů (minima nebo maxima) co nejdelší dobu. Zároveň je v každém výrobním podniku důležité, aby délka zákroku byla co nejkratší a aby nedocházelo k finančním ztrátám.

Teploty a podmínky důležité pro vývoj a hubení zavíječů

Podmínky podporující růst (teplota a vlhkost vzduchu)

Doba vývoje za určité teploty a vlhkosti vzduchu

Délka života dospělce

Teploty zaručující vyhubení

-°C

+ °C

Zavíječ čokoládový

17–37 °C

> 20 %

26 dní

při 30 °C, 75 %

14 dní

*

50–60 °C po dobu 2 hod. 1,2

Zavíječ moučný

10–30 °C

> 0 %

40 dní

při 25 °C, 75 %

7–21 dní

-12,5 °C po dobu 120 min. 3

50 °C po dobu 34 min. 1

Zavíječ paprikový

18–36 °C

25–90 %

30 dní

při 30 °C, 75 %

7 dní

-15 °C po dobu 48 hod. 4

44 °C po dobu 1 hod. 5

Zavíječ skladištní

10–30 °C

> 20 %

28 dní

při 30 °C, 75 %

7 dní

-20 °C po dobu 24 hodin

50–60 °C po dobu 2 hod. 1

Teplo, nebo zima? Co je pro zavíječe horší?

Obecně považujeme výše uvedené zavíječe za druhy odolné vůči chladu. Zároveň platí jednoduché pravidlo – čím nižší teploty použijeme, tím kratší doba je potřeba k jejich vyhubení. Mínusové teploty pro ničení všech vývojových stádií musí vždy působit déle než teploty kladné. Při likvidaci zavíječů proto doporučujeme využívat především tepla.

U všech čtyř druhů máte jistotu úhynu při teplotách 50–60 °C po dobu dvou hodin. Konkrétní hodnoty ale závisí na druhu zavíječe. Pro dosažení maximálního efektu likvidace a snížení rizika poškození skladovaných zásob je proto důležité určit druh škůdce před samotným zásahem a přizpůsobit tepelné ošetření druhovým limitům.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

1 Mahroof R, Subramanyam B, 2006. Susceptibility of Plodia interpunctella (Lepidoptera: Pyralidae) developmental stages to high temperatures used during structural heat treatments. Bulletin of Entomological Research, 96:539–545

2 Roesli E, Subramanyam B, Fairchild FJ, Behnke KC. 2003. Trap catches of stored-product insects before and after heat treatment in a pilot feed mill. J of Stored Products Research, 39: 521–540

3 Andreadis SS, Eliopoulos PA, Savopoulou-Soultani M, 2012. Cold hardiness of immature and adult stages of the Mediterranean flour moth, Ephestia kuehniella. Journal of Stored Products Research 48:132-136

4 Johnson JA, 2007. Survival of Indianmeal Moth and Navel Orangeworm (Lepidoptera: Pyralidae) at Low Temperatures. J. Econ. Entomol. 100:1482-1488

5 Kim M, Lee S, Chun YS, Kwon JNH, et al., 2017. Tolerance Induction of the Indian Meal Moth (Lepidoptera: Pyralidae) Is Accompanied by Upregulation of Heat Shock Proteins and Polyols. Environmental Entomology. 46:1005-1011

* Experimenty s extrémy (mínusové hodnoty) nebyly publikovány