Adera.cz

Hubení a likvidace hmyzu 4krát jinak

Hubení hmyzu (dezinsekce) občas připomíná boj s větrnými mlýny. Některé druhy zlikvidujete jen za účasti sousedů (zejména v panelových domech), u jiných se zase neobejdete bez odborníků. Čím dříve však s likvidací hmyzu začnete, tím větší šanci na úspěch máte. V následujícím článku vám ukážeme hned čtyři méně či více osvědčené postupy, jak na hubení hmyzu v domácích podmínkách.

S kým máte tu čest?

Víte, že v lidských obydlích nachází úkryt až čtyři desítky různých škůdců? Nejčastěji jde o:

rusy domácí
šváby obecné
mravence zahradní/farao
blechy
štěnice
pilousy
cvrčky domácí
komáry
mouchy
klíšťata
pavouky
potemníky
vosy a sršně
rybenky

Přesný postup hubení je nutné přizpůsobit konkrétnímu hmyzu. Na mouchy obvykle stačí mucholapka, zatímco švábů, štěnic nebo rusů se tak snadno nezbavíte.

Pečlivým úklidem to teprve začíná

Ať už se do hubení hmyzu pustíte sami, nebo si na to zavoláte odborníky, je nutné nejprve

1.Utěsnit všechny mezery a škvíry. Nejen v podlahách, ale i u stropů, zdí a dveří.
2.Zkontrolovat potraviny a uskladnit je tak, aby se k nim hmyz nedostal.
3.Provést pečlivý úklid včetně likvidace škůdců, kteří vám přijdou pod ruku.

Nezapomínejte, že pokud u vás hmyz najde dostatek potravy a klidný úkryt, nikdy se ho zcela nezbavíte.

Mechanické hubení hmyzu

Likvidace hmyzu mechanickou cestou (plácačkou na mouchy, zašlápnutím apod.) je zdlouhavá, pracná a neúčinná. Doporučuje se pouze při minimálním výskytu škůdců. Do této kategorie můžeme zařadit rovněž mucholapky, které jsou však poměrně účinné.

V restauracích, hotelech a potravinářských provozech se používají speciální přístroje, které hubí hmyz pomocí elektrické (lepkavé) mřížky. Velmi efektivní, ale vzhledem k vyšší ceně i nákladům na provoz se do obytných prostor příliš nehodí.

Chemická likvidace hmyzu

Pokud mechanická likvidace nezabírá, je na čase vyzkoušet zdravotně nezávadné přípravky určené k hubení hmyzu. V domácnostech se osvědčil například Raid a Biolit. Dávejte si však pozor na jejich složení. Některé přípravky totiž mohou uškodit i domácím mazlíčkům.

Můžete se také bránit různými repelenty, které mají za úkol hmyz (zejména klíšťata, mouchy a komáry) odpuzovat. Často tomu ale bývá přesně naopak.

Paradox je, že tato metoda může hubení hmyzu ještě více zkomplikovat. Ukázkovým příkladem jsou štěnice, které většina přípravků pouze vypudí z hnízda. Jejich kompletní likvidace je pak mnohem náročnější – štěnice totiž nebudou jen u zdrojů potravy (postele, úzká místa apod.), ale prakticky v celém objektu.

Profesionální dezinsekce

Šváby nebo třeba rusy domácí vlastními silami nevyhubíte. Potom se vám vyplatí využít služeb odborníků, kteří mají k dispozici mnohem účinnější nástrahy a postřiky. Kromě toho obdržíte pár dobře míněných rad, jak si udržet hmyz daleko od těla.

Dezinsekční firma nejprve zmapuje výskyt hmyzu a upozorní na případné chyby v zabezpečení objektu. Poté zváží možnosti dezinsekce a provede kompletní vyhubení hmyzu. Jako poslední přichází na řadu kontrola úspěšnosti zásahu a dodatečná likvidace nově narozených jedinců.

V rámci preventivních opatření a udržení 100% účinnosti dezinsekce doporučujeme klientům likvidaci hmyzu zopakovat cca za šest týdnů.

Babské rady

Mezi lidmi koluje také celá řada babských rad, jak na hubení hmyzu. Zázračné výsledky od nich ale nečekejte. Uvádíme je spíše pro zajímavost.

Větvičky ořešáku, lístky máty či bazalky zavěšené v oknech odpuzují komáry.
Pokud máte v domě mravence, nalijte jim do hnízda ocet. Pomáhá i kypřicí prášek, pepř, sůl nebo pálivá paprika, které nasypete na jejich cestičky.
Proti mouchám rozmístěte poblíž oken čerstvou/sušenou levanduli.

S hubením hmyzu dlouho neotálejte

Každá z výše uvedených metod likvidace hmyzu má svá pro i proti. Nejefektivnější je chemická dezinsekce a zásah specializované firmy (zejména při větším než malém výskytu škůdců). Pokud chcete mít hubení hmyzu co nejrychleji za sebou, využijte raději rovnou variantu číslo dvě.

Na závěr pro vás máme ještě jednu radu – likvidaci hmyzu zbytečně neodkládejte. Některé potvůrky se totiž rozmnožují zatraceně rychle.

Mohlo by vás zajímat

Kontrola účinnosti dezinsekce a deratizace

Proč provádět kontrolu účinnosti?

Mnoho druhů hmyzu a zejména myši a potkani představují značné zdravotní riziko, nakonec to je i hlavní důvod jejich hubení a působí značné ekonomické ztráty. Zdravotnická zařízení, provozovatelé potravinářských zařízení, obyvatelé bytů apod. , kteří si profesionální zásahy proti hmyzu a hlodavcům objednali a řádně zaplatili a zásah byl neúčinný, by pak mohli pracovat a žít v nesprávném přesvědčení, že k ohrožování zdraví již nemůže dojít. Při neúčinném zásahu by tomu bylo právě naopak a riziko by se dále zvyšovalo. Navíc by pak mohl hmyz a hlodavci pokračovat ve své destruktivní činnosti a působit stále větší ekonomické ztráty.

Hmyz i hlodavci se ve vhodných podmínkách neustále množí a jejich množství se neustále zvyšuje a dochází k jejich šíření do okolí. V obou případech pak všechna vina padá na hlavu profesionálního pracovníka, který neúčinný zásah prováděl a o výsledku se nepřesvědčil.

Je kontrola účinnosti uložena zákonem?

Kontrolu účinnost každého zásahu proti hmyzu nebo proti potkanům a myším ukládá všem profesionálním pracovníkům, kteří takový zásah provedli, zákon č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví. Zákon však neurčuje, určovat ani nemůže, jakým způsobem má být vyhodnocení účinnosti provedeno. Žádný universální návod nelze ani připravit. Kvalifikovaný a zkušený pracovník v dezinsekci a deratizaci musí sám zhodnotit situaci a rozhodnout, jakým způsobem a za jak dlouho po zásahu je nutné efektivní kontrolu provést. Způsob závisí na druhu hmyzu nebo hlodavců, jak rozsáhlý byl zásah a v jakých podmínkách byl proveden.

Jakým způsobem se kontrola účinnosti provádí?

Při závěrečné kontrole účinnosti je nutné vycházet z průzkumu, který předchází každému zásahu, při němž zodpovědní pracovníci zjišťují o jaké druhy škůdců se jedná, zjišťují intenzitu zamoření a místa výskytu a úkryty škůdců. Při kontrole účinnosti zásahu se pak na stejných místech, nejlépe v místech úkrytů, zjišťuje vymizení, případě snížení početnosti, škůdců. Nejčastějším a dostatečně průkazným způsobem je vizuální kontrola, při niž se zjišťuje výskyt samotných škůdců nebo čerstvých stop jejich činnosti a nepřímých a přímých stop jejich přítomnosti.

U některých druhů škůdců, jako jsou například rusi, švábi, mravenci faraóni, škůdci potravin, potkani a myši domácí, lze v některých zvlášť významných případech použít lepových nebo potravních pastí, feromonových lapáků, u potkanů a myší mechanických pastí. Tyto prostředky jsou poměrně drahé, jejich použití velmi pracné, složité a proto také finančně nákladné. Navíc, aby tyto způsoby byly dostatečně průkazné, by bylo nutné jich použití ve stejném rozsahu a stejnými způsoby i při průzkumu. Pak by bylo možné vyjádřit účinnost i číselnými údaji. Ale například v případě štěnic, které v současnosti jsou velkým problémem, je možná jen vizuální kontrola účinnosti jejich hubení, doplněná dotazem postiženým, zda bodání přetrvává. Průzkum před provedením dezinsekčního a deratizačního zásahu, stejně jako následná kontrola jejich účinnosti, jsou stejně jako aplikace insekticidů a deratizačních nástrah, nedílnou součástí zásahu a jsou proto objednavatelům účtovány.

Jednoduché způsoby kontroly účinnosti

Naopak v případech zásahů malých rozsahů, kdy např. obyvatelé bytů nebo provozovatelé nejrůznějších malých zařízení jsou dobře seznámeni s výskytem a úkryty škůdců a mají osobní zájem na jejich vyhubení, lze kontrolu účinnosti provést i telefonickým dotazem. V každém případě by měl být o kontrole účinnosti proveden zápis, který by měl být k dispozici kontrolním orgánům.

Kdy kontrolu účinnosti provádět?

Interval, v jakém po provedeném zásahu provést kontrolu účinnosti, závisí na druhu hmyzu a na mechanismu účinnosti použitého insekticidního a deratizačního přípravku. Obecně lze říci, že kontrola účinnosti by měly být prováděny zhruba do 2 – 3 týdnů po ukončení zásahu.

Kdy lze považovat zásah za plně účinný?

Jediným přijatelným výsledkem zásahů proti mravencům faraónům je jejich úplné vyhubení v ošetřeném prostoru. Podmínkou však je dodržení nutných podmínek: že zásah bude proveden v topné sezóně roku a budou ošetřeny všechny zamořené prostory i prostory, kam se můžou mravenci během zásahu přestěhovat, např. všechny byty zamořeného domu, včetně těch, kde se mravenci zatím ještě nevyskytují, nebudou používány žádné jiné insekticidy apod. Stejně tak musí dojít k úplnému vyhubení štěnic v ošetřením prostoru, při dodržení nezbytných podmínek ze strany objednavatele nebo obyvatel bytů. Přežívání jednotlivých štěnic se brzy projeví novým pobodáním obyvatel.

Pro úplné vyhubení ostatních škodlivých druhů hmyzu a hlodavců zatím neexistují ani metody ani přípravky. V těchto případech musíme vždy předpokládat přežívání malého počtu jedinců, jejichž existenci však nelze při kontrole účinnosti ani zjistit. Tito jedinci se stávají "zárodkem" následného zamoření, takže je nutné počítat s pravidelným opakováním zásahů. Podle konkrétních podmínek a druhu škůdce, zpravidla asi po 6 měsících. To platí zejména o rusech domácích, švábech obecných, potravních škůdcích a potkanech

Pravidelná deratizace čeká Prahu i v letošním roce

"Na začátek bych rád popsal, jak funguje deratizace: podle zkušeností magistrátních úředníků není všeobecně známo, že ne vše pokrývá magistrát. Ze zákona je totiž za deratizaci zodpovědný majitel objektu (případně prostranství). V Praze je to tedy tak, že magistrát se stará o plochy a budovy, které patří hlavnímu městu. Dále jsou zde městské části, ty za svěřený majetek odpovídají, mimo jiné, také včetně deratizace. Pro mnohé soukromé majitele je překvapením, že i oni zodpovídají, v rámci vlastnictví objektu či prostranství, za jejich deratizaci. Zde bych podotkl, že stačí kontaktovat Hygienickou stanici, kde vlastník obdrží informace jak postupovat. Samostatnou kapitolou je kanalizační systém, tam deratizaci provádí přímo akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace a Praha na ni přispívá," popsal radní pro oblast zdravotnictví Milan Pešák.

Před zahájením deratizačních prací, stejně jako v minulých letech, vyzvou pobočky Hygienické stanice HMP průmyslová, potravinářská, školská, administrativní a další zařízení k plnění povinnosti podle zákona č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví, hubit epidemiologicky významné nebo škodlivé hlodavce na plochách nebo v objektech, které užívají. Při deratizačních pracích se nejčastěji používají granulové a voskové nástrahy v deratizačních staničkách opatřených varovnými štítky.

Loňská cyklická deratizace se uskutečnila v období od 1. dubna do 30. listopadu 2009 ve vybraných lokalitách a objektech se zvýšeným počtem hlodavců, které vytipovala Hygienická stanice HMP. Probíhala bez zásadních stížností a připomínek, v souladu s příslušnými právními předpisy. Svoji povinnost provádět deratizaci většina právních subjektů splnila. Zaměstnanci DDD (zkratka pro Dezinfekci, Dezinsekci a Deratizaci) firem a pracovníci kontrolních orgánů se nejčastěji setkali s drobnějšími problémy jako je například problematický vstup do objektů nebo do sklepních prostor a meziblokových dvorků, poškozené kanalizační přípojky, odcizené vstupy do kanalizace a přítomnost narkomanů či bezdomovců v daných lokalitách.

Deratizátoři položili v obecních objektech, přilehlých prostranstvích a na veřejných a zelených plochách celkem 11.200 deratizačních jednotek (jedné deratizační jednotce standardně odpovídá jeden dům, tj. jedno číslo popisné, nebo 1000m2 plochy). V kanalizaci a stokové síti položily Pražské vodovody a kanalizace a.s. na 10.300 kg nástrah.

Dezinsekce nebo desinsekce?

Dezinsekce neboli odhmyzování

Dezinsekcí (desinsekcí) nazýváme hubení škodlivého hmyzu a jiných členovců, nejčastěji rusa domácího, mravence farao, švábů, štěnic či blech. Její úspěšnost závisí především na odolnosti konkrétního škůdce, místě jeho výskytu a zkušenostech firmy, která zásah provádí.

Obvykle rozdělujeme dezinsekce (desinsekce) na preventivní, represivní, jednorázové a průběžné. V poslední době si naši zákazníci oblíbili také systém integrované ochrany, který zahrnuje monitoring objektů i samotné odhmyzování podle potřeby.

Dezinsekce či desinsekce? Známe odpověď

Každého z nás někdy zaskočí neznámé slovo, jehož správný tvar si raději ověříme v pravidlech. Do češtiny totiž neustále pronikají cizí výrazy a občas je jejich psaní tvrdým oříškem i pro veterány českého jazyka. Třeba jako v případě dezinsekce (desinsekce), kde si mnoho lidí láme hlavu, zda použít „s“, nebo „z“. A co na to jazyková příručka?

„Ve slovech zdomácnělých, kde se původní [s] vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se [z] považují za základní, tedy stylově neutrální.“

Toto pravidlo se ale netýká jen dezinsekce. Stejně postupujeme i u jiných slov jako například dezert, dimenze a dezinfekce. Můžete se o tom sami přesvědčit třeba v posledním vydání pravidel českého pravopisu nebo v Jazykové poradně ÚJČ AV ČR. Slovo desinsekce vám označí za chybné také kontrola gramatiky textového editoru Microsoft Word.

Malá rekapitulace na závěr

Sami vidíte, že čeština nakonec není tak složitý jazyk, jak se může zdát. Až někdy příště zase narazíte na slovo dezinsekce a budete přemýšlet nad jeho bezchybným tvarem, vzpomeňte si na dnešní článek. Správně je dezinsekce, nikoli desinsekce.

Desinfekce nebo dezinfekce?

Dezinfekce, jak ji (ne)znáte

Encyklopedie Wikipedia popisuje dezinfekci (desinfekci) jako "ničení vegetativních i dormantních (sporulujících) mikroorganismů pomocí chemických a fyzikálních metod". Dezinfekce (desinfekce) prostor je důležitá především pro nemocnice, sklady potravin, gastronomické provozy a další místa, kde je nutné minimalizovat riziko infekce. Stále častější jsou ale také dezinfekce (desinfekce) bytů a rodinných domů.

Obvykle se dezinfekce (desinfekce) provádí v rámci deratizace, dezinsekce nebo při vyklízení. Její úspěšnost závisí na použité technologii a samozřejmě také na zkušenostech firmy, která dezinfekci (desinfekci) zajišťuje.

Dezinfekce, desinfekce nebo snad obojí?

Pokud se podíváte do starších vydání pravidel českého pravopisu, zjistíte, že se jejich názor na psaní slova dezinfekce (desinfekce) liší. Stačí však zalistovat v nejnovějších pravidlech, jejich on-line verzi nebo třeba v internetové jazykové příručce a dozvíte se, že správně je dezinfekce.

Pravda leží někde uprostřed. Můžeme psát dezinfekce i desinfekce, ovšem stylově neutrální je dezinfekce se z. "Pokud se přejatá slova vyskytují v jazyce jen zřídka, má přednost původní pravopis. V případě, že jsou tato slova v češtině již zdomácnělá, můžeme se řídit spisovnou výslovností. Slova tak přejímají český pravopis. Desinfekci vyslovujeme se z, a proto ji s touto souhláskou i píšeme," vysvětluje korektor českého jazyka Martin Kavka.

Závěrem

Na konci článku nezbývá než připomenout, že správně se píše dezinfekce, a nikoli desinfekce. Český jazyk je však plný výjimek, a tak vás prakticky stejné dilema čeká třeba u slov deratizace (deratisace) či dezinsekce (desinsekce). O tom ale zase někdy příště.

Dezinsekce

Kde je nutné dezinsekci provádět a které druhy hmyzu a členovců nejčastěji hubíme

Zdravotnická zařízení

mravence faraóna, rusa domácího, švába obecného, cvrčka domácího a jakýkoliv jiný druh členovce

Hotely a ubytovací zařízení

štěnici postelní, blechy, rusa domácího, švába obecného, mravence faraóna

Byty

rusa domácího, štěnici postelní, blechy, komáry, mravence faraóna, mravence domácího, mravence drnového, mouchy různých druhů, cvrčka domácího, rybenku obecnou

Chalupy, chaty a jejich bezprostřední okolí

vosy, komáry, klíšťata, mouchy mnoha druhů, mravence různých druhů,

Restaurace, kuchyně veřejného stravování, potravinářské provozovny a výrobny, sklady a jiné komerční provozy

rusa domácího, švába obecného, mravence faraóna, mouchy různých druhů, cvrčka domácího, švába hnědopáseho, švába amerického, škůdce potravin a škůdce skladovaných materiálů

Uvedený přehled nezachycuje zdaleka všechny duhy, které mohou škodit i tak jich je značné množství. Přitom každý z těchto druhů žije svým specifickým způsobem života, vyskytuje se za specifických podmínek a škodí jiným způsobem. Některé druhy se vyskytují v okolí člověka pravidelně, některé druhy ve vnitřních prostorách budov žijí celý život, některé druhy se do vnitřeních prostor budov a jejich okolí dostávají jen za určitých podmínek. Bez pravidelně prováděné dezinsekce se těchto druhů nemůžeme zbavit.

Klíšťata nejen že mohou sát krev na lidech, psech a kočkách, ale mohou na člověka i domácí zvířata přitom přenést původce nebezpečných infekčních chorob.

Komáři, štěnice a blechy bodají a sají krev a jejich bodnutí vyvolává nepříjemné, svědící a dlouho přetrvávající kožní reakce.

Rus domácí, šváb obecný, mravenci a mouchy jsou obtížní, velice silně a negativně ovlivňují psychiku lidí a působí ekonomické ztráty

Škůdci potravin mohou ohrožovat zdraví lidí a působí značné ekonomické ztráty.

Ve zdravotnických zařízeních je výskyt jakéhokoliv hmyzu v jakémkoliv množství zcela nepřijatelný, protože ohrožuje zdraví pacientů přenosem choroboplodných zárodků, může narušovat funkci citlivých elektronických diagnostických zařízení a významně snižují důvěru pacientů k léčebným postupům zamořeného zařízení.

Aby byla dezinsekce účinná, je nutné poznat druh škůdce a znát dokonale způsob jeho života a místa výskytu, aby bylo možné zvolit vhodný a účinný způsob dezinsekce. Proti každému druhu hmyzu a v každém prostředí, je nutné použít vhodný způsob dezinsekce, vhodné insekticidní přípravky, vhodnou metodiku jejich použití.. Nejmodernější dezinsekční přípravky mají specifickou účinnost, to znamená, že jsou vysoce účinné, ale jen proti jednomu určitému druhu hmyzu.

Nakoupíte-li v drogerii nějaké insekticidní přípravky určené pro malospotřebitele, např. sprejové přípravky, můžete za některých okolností omezit výskyt některých škodlivých druhů hmyzu, většího a trvalejšího úspěchu však nedosáhnete.

Nejspolehlivější je, obrátit se na odbornou firmu, která bezpečně pozná druh škůdce, zjistí, jakým způsobem došlo k zamoření a provede dezinsekci nejúčinnějším a zcela bezpečným způsobem a se zárukou. Odborná firma také doporučí vhodná preventivní opatření. Objednání odborné firmy pro provedení dezinsekce v komerčních provozech (restaurace, potravinářské provozovny a výrobny, kuchyně veřejného stravování, sklady apod.) a pro zdravotnická zařízení, vyplývá ze zákona. Nejvhodnější pak je smlouva s odbornou firmou na provádění dezinsekce dle potřeby, nebo ještě lépe na dlouhodobé zajištění provozovny bez výskytu škodlivého hmyzu.

Mravenci faraóni (Farao) a jejich likvidace

Jak a kde mravenci faraóni žijí?

Samostatné plynové kotle etážového topení v každém bytě však nejsou překážkou jejich výskytu. Kromě zajištěného tepla, nalézají v každém bytě i dostatek potravy, vodu a mnoho úkrytů pro svoje hnízda a mohou se snadno rozšiřovat z bytu do bytu až posléze zamoří všechny byty. Výskyt mravenců faraónů nikterak nesouvisí s kvalitou bytů a s úrovní hygieny v nich. Jinými místy výskytu mravenců faraónů jsou nejrůznější potravinářská zařízení, kuchyně veřejného stravování, výrobny potravin a zdravotnická zařízení.

Všechny druhy mravenců, včetně mravenců faraónů, patří mezi sociální hmyz. To znamená, že žijí v dobře organizovaných společenstvech, zvaných kolonie, jak je známe například u včel a vos. Kolonie mravenců faraónů sídlí v hnízdech, která jsou dobře ukryta v konstrukci nábytku, konstrukci bytových jader, pod květináči apod. V nich je vždy několik samic (královen), které neustále snášení vajíčka, jsou zde larvy a kukly a o celé hnízdo se starají a jeho příslušníky zásobují potravou a vodou dělnice. Mravenci faraóni žijící v jednom obytném domě jsou příslušníky jedné kolonie, rozdělené do mnoha dceřiných kolonií ve většině bytů, s mnoha samicemi a ještě větším počtem dělnic v každé z nich. Příslušníci jednotlivých dceřiných kolonií se pak mohou bez problémů a podle potřeby stěhovat z bytu do bytu, do nového, většího úkrytu, když se již do původního nevejdou nebo za lepší potravou. Do sousedních domů se stěhují teplovodními rozvody.

Do nového domu se mravenci faraóni dostávají v nábytku nebo v jiném materiálu. V tom případě však musí být přestěhováno hnízdo s více než 10 dělnicemi, vajíčky a larvami. Samice nemusí být nutně přestěhována. Jestliže v hnízdě chybí, dokáží dělnice kdykoliv z vajíček vypěstovat novou generaci samic a samců. Samotné dělnice nebo samotné samice kolonii založit nedokáží. Samice, které jsou zbarveny stejně jako dělnice, jsou mnohem větší, a hnízda opouštějí zřídka, jen když jsou vylákány velice atraktivní potravou, nejčastěji v období kolem Vánoc.

Jednou nebo dvakrát ročně, podle toho, jak dobře se kolonie má, se v kolonii vylíhnou nové samice a samci, kteří při rojení nelétají, ke spáření dojde v hnízdě a mladé oplodněné samice se hned v péči dělnic účastní dalšího rozmnožování. Samci jsou jen o málo větší než dělnice, černě zbarvení a hynou brzy po kopulaci. Dělnice se dožívají asi 20 týdnů, samice žijí a vajíčka snášejí po dobu delší než 1 rok.

Mravenci faraóni potřebují ke svému životu trvalý přístup k vodě, třeba jen v odpadových sifonech. Přiživují se na jakýchkoliv potravinách lidí, nebo krmivech domácích zvířat, sladkých nebo slaných, nejraději mají bílkoviny, maso, syrové nebo tepelně upravené. Atraktivní potravu vystopují dělnice velice rychle (někdy již během několika minut) i na vzdálenost několika metrů a hojně ji navštěvují, čímž ji k nepotřebě znehodnotí. Nejaktivnější jsou mravenci faraóni brzy po začátku topné sezóny a v době před Vánoci, která je i pro ně, stejně jako pro lidi, dobou největší hojnosti. Ve zdravotnických zařízeních svými návštěvami kontaminují a znehodnocují i sterilní materiál a tím mohou ohrožovat zdraví pacientů.

Jak se mravenců faraónů spolehlivě zbavit?

Zásah odborné firmy proti nim je zcela nezbytný. Jediným vhodným a účinným prostředkem je pouze specifická požerová nástraha, kterou dělnice požírají, donášejí do hnízd, nakrmí jí ostatní příslušníky kolonie, včetně samic a larev, čímž celé kolonie likvidují. Nástrahy je nutné pokládat v topné sezóně, kdy je aktivita mravenců nejvyšší. V létě, kdy teplota uvnitř bytů kolísá v závislosti na kolísající teplotě venkovních, není účinnost nástrah zaručena, protože nižší teplota aktivitu mravenců a přijímání nástrahy snižuje. Nástraha položená kvalifikovaným způsobem mravence faraóny úplně vyhubí a ošetřené objekty zůstávají bez mravenců po mnoho let, až do jejich případného příštího zavlečení.

V obytných domů však je zcela nutné nástrahu položit do všech bytů postiženého domu i když se v některých z nich zatím třeba mravenci ještě nevyskytují. Důvodem je to, že se mravenci faraóni snadno a rychle stěhují, jak jsme jíž zmínili.

V současné době je proti mravencům faraónům neúčinnější nová nástraha označovaná jako Maxforce Quantum (výrabí Bayer Environmental Science). Má podobu průhledného gelu, aplikuje se ve formě 20 malých kapek do každého bytu a jejím vlivem mravenci vymizí již během několika málo následujících dní. Nástraha je bezpečná pro lidi, domácí zvířata i životní prostředí.

Čeho se naopak vyvarovat?

Položení nástrah svépomocí do jednoho nebo do několika málo bytů nemá valného smyslu právě kvůli již několikrát zmíněnému stěhování mravenců faraónů. Zcela nesmyslné je i použití jakýchkoliv postřiků kontaktně působícími insekticidy, byť by byly aplikovány odbornou firmou do všech bytů. Postřik mravence jen zažene na určitou dobu do jejich hnízd, aby později vyhladovělí, znovu v plné síle zaútočili.

Štěnice domácí

Jak štěnice domácí žijí

Dospělé štěnice i jejich larvy se živí pouze krví, kterou sají nejraději na lidech, ale můžou jí sát i na psech, kočkách, ptácích v kleci. Zdržují se proto nejraději v postelích, v lůžkovinách, matracích, dřevěných konstrukcích postelí nebo v těsné blízkosti postelí, v prasklinách stěn apod. tedy co nejblíže zdroje potravy. Po nasátí krve kladou samičky vajíčka, která přilepují k drsným povrchů, např. na ložní prádlo.

Dospělé štěnice žijí asi 1 rok, při pokojové teplotě dokáží hladovět asi 140 dní, při teplotě +13 0 C vydrží hladovět déle než 1 rok. Samice naklade za život až 500 vajíček, vývoj od vajíčka do vajíčka trvá asi 2 měsíce.Výskyt štěnic nijak nesouvisí s hygienou, mohou žít v bytech starých, moderních, udržovaných i zanedbaných, v hotelových pokojích jakékoliv kategorie. Štěnice se stropů do postelí nepadají.

Velikost štěnic

Vajíčka štěnic jsou bělavá, válcovitá a asi 1 mm dlouhá, jen o něco větší a světle zbarvené jsou nejmladší larvy. Dospělé štěnice jsou 5 mm dlouhé, rezavě zbarvené, zploštělé, nemají křídla, nelétají, neskáčí, jen rychle běhají.

Jak štěnice bodají a sají krev

Člověka napadají v noci, nejčastěji asi 1 hod. před rozedněním, sání krve trvá 5 – 10 min. Štěnice sají krev asi 2 krát za týden. Bodají nejčastěji na místech, která nemají lidé při spaní přikryta: na obličeji kolem očí, na pažích, zádech apod. Každá štěnice bodne vždy 3 krát krátce za sebou, žertem se říká, že má snídani, oběd a večeři.

Napadený člověk samotné bodnutí necítí, teprve později se dostaví dlouho přetrvávající a svědící reakce, která závisí na individuálních vlastnostech každého jednotlivce. Štěnice naštěstí nepřenášejí žádné choroboplodné zárodky. Štěnice bodají přibližně na stejných místech kůže, jako komáři naletující v noci do bytů. Kožní reakce po bodnutí štěnicí nelze odlišit od bodnutí jiným druhem hmyzu.

Ekologie štěnic

Štěnice se ukrývají ve skupinách, někdy až o několika desítkách jedinců, což se odborně nazývá agregační chování.

To jim usnadňuje páření po každém nasátí krve a současně zamezuje ztrátám vody z jejich těl. Úkryty a jejich okolí lze poznat podle tmavě zbarveného trusu.

Jak se štěnice šíří

Aktivně se štěnice šíří přelézáním z místnosti do místnosti nebo z bytu do bytu po chodbách i po vnější fasádě domu v létě, až na vzdálenost 30 m na jeden zátah. Přitom nemusí v původním místě výskytu ani hladovět. Mohou se rozlézat i ze zamořeného vystěhovaného nábytku.

Pasivně se šíří na neomezenou vzdálenost v zavazadlech, elektronických přístrojích, nábytku i ve svrchním oděvu. Štěnice byly nalezeny při cestování pěšky, auty, vlakem, lodí i letadly. Při podezření na výskyt štěnic v navštíveném ubytovacím zařízení je vhodné prohlédnout lůžko, matraci, lůžkoviny, čelo postele. Zavazadla by se neměla na noc pokládat na podlahu v blízkosti postele, aby se do nich štěnice nenastěhovaly a při odjezdu a hned po návratu domů, by se měla důkladně prohlédnout.

Jak se štěnic zbavíme, máme-li je již doma

Jediným spolehlivým důkazem přítomnosti je nález štěnice. Je jen málo pravděpodobné, že by někdo dokázal svépomocí a dokonale zlikvidovat štěnice ve svém bytě, domě nebo dokonce v jakémkoliv ubytovacím zařízení. Objednávka dezinsekce u odborné profesionální firmy je nezbytná a nejspolehlivější. Odborná firma také nejdříve potvrdí nebo vyloučí výskyt štěnic a seriózní firma by měla pracovat se zárukou účinnosti.

K zahubení štěnic a jejich vajíček v lůžkovinách stačí vyprání v pračce při 60 0 C, studená voda zahubí dospělé štěnice a jejich larvy až za 24 hod., vajíčka přežívají.

Co je to deratizace?

Jaké existují druhy deratizace

Deratizace může být součástí speciální ochranní dezinfekce, dezinsekce a deratizace, kterou provádí odborné firmy, nebo ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, kterou teoreticky může provádět vlastník objektu vlastními silami. Deratizaci je dále možné členit na jednorázovou, průběžnou a ohniskovou. Tomuto rozdělení budeme věnovat samostatný článek.

K deratizaci se používají chemické látky, zvané rodenticidy nebo také deratizační přípravky, nebo lze použít mechanické pasti, do kterých se odchytávají živí hlodavci nebo jsou tito hlodavci v pastech usmrcováni.

Bylo nezvratně prokázáno, že tzv. zvukové nebo ultrazvukové odpuzovače myší a potkanů nemají žádnou účinnost.

Druhy škůdců, kteří se hubí pomocí deratizace

Potkan

Největší, nejnebezpečnější a nejčastěji z uvedených druhů je potkan. Délka jeho těla dosahuje až 30 cm a váha až 0.5 kg. Může se vyskytovat všude, kde má dostatek potravy, přístup k vodě a může si vyhrabat nory pro hnízdění. Trvalým zdrojem potkanů je městská kanalizace a zanedbané objekty živočišné výroby. Potkan je všežravec, dává však přednost kvalitním potravinám a krmivům, jako je maso a zrní. Denně spotřebuje asi 20 g potravy. Rychle se množí, samice vrhá mláďata 4 až 6 ročně. Potkani se dožívají asi 1 – 2,5 roku.

Krysa

Méně častá je krysa, která je suchomilná, zdržuje se nejčastěji ve vyšších patrech a půdách hospodářských budov po proudu řeky Labe od Mělníka. Krysa je o něco menší než potkan, tmavěji zbarvená, ocas je delší než tělo.

Myš domácí

Myš domácí je z uvedených druhů nejmenší, její délka těla (bez ocasu) dosahuje 10 cm, barva srsti je šedohnědá. Může se vyskytovat na všech místech, kde nachází dostatek potravy a úkryt, včetně skladů, prodejen a výroben potravin, sklepů, bytů apod.. Pokud má přístup k ovoci nebo zelenině, nemusí mít ani přístup k vodě. Denně spotřebuje 3 – 5 gramů potravy. Množí se ještě rychleji než potkan, samice vrhá 5-6 mláďat, 6 – 10 ročně. Myši domácí se dožívají 1 roku.

Čím tito hlodavci škodí? Každý z nich denně spotřebuje výše uvedená množství potravy – potravy lidí nebo krmiv pro domácí zvířata. Několika násobně větší množství potravy a krmiv však znehodnotí tím, že je rozkoušou, rozhrabou, znečistí močí a trusem.

Porušují stavební prvky budov a konstrukcí, ohlodávají kabely, plastiková potrubí, podlahy, nábytek, obaly a jakékoliv další materiály, pokud neodolají jejich zubům a drápům.

Nejzávažnější však je, že ohrožují zdraví a dokonce životy lidí i domácích a hospodářských zvířat tím, že v jejich moči a trusu se vyskytují choroboplodné zárodky, které hlodavcům nevadí, ale mohou vyvolávat závažná, někdy i smrtelná onemocnění lidí i zvířat. K tomu stačí, aby jejich trus kontaminoval potraviny nebo jejich moč přišla do kontaktu s lidskou kůží.

Jaká jsou preventivní opatření proti potkanům, krysám a myším

Preventivní opatření spočívají v tom, že potraviny, krmiva i odpadky uskladníme tak, aby k nim neměli hlodavci přístup a stavebními úpravami zabráníme pronikání hlodavců do objektů.

Deratizace: Pokud se již potkani, myši nebo krysy vyskytují uvnitř budov, nebo v jejich okolí, je nejvhodnější objednat odbornou firmu, která je kvalifikovaným a bezpečným způsobem zlikviduje a doporučí, případně i provede opatření, omezující jejich příští výskyt.

Vosy a sršně - jeich život a likvidace.

Hnízdění a rozmnožování vos a sršňů

Vosy žijí v koloniích, podobně jako včely a mravenci. Kolonie je složená z 1 samice a mnoha dělnic, což jsou vlastně samice s nevyvinutými pohlavními orgány. Vosy mají hnízda a plástve vystavěná z papírovité hmoty, kterou si sami vyrábějí ze starého dřeva, které okusují. Hnízda jsou ukryta v zemi, původně v opuštěných norách myší nebo hrabošů, pod střechami domů, kůlen, mezi okenicemi, v dutinách stromů a stěn domů apod. Samice na jaře vyhlédne vhodné místo a začne stavět plástve a do nich naklade prvá vajíčka. Samice pak sama krmí larvy, jakmile se však vylíhnou prvé dělnice, předá veškerou péči o další larvy, stavbu a ochranu hnízda jim a sama již jen snáší vajíčka. Přibývají dělnice a kolonie se rozrůstá, zvětšuje se hnízdo nejčastěji do průměru 20 – 30 cm, během léta dosahuje počet dělnic až 2000 - 5000. Koncem léta se vylíhnou i nové samice a samci, kteří hnízdo opustí, spáří se, samci uhynou a samice v úkrytu přezimují. S nástupem mrazů uhynou všichni příslušníci původní kolonie, včetně staré samice.. Mladé samičky na jaře vyhledají místo pro novou kolonii, nikdy neosídlí hnízdo staré. V našich podmínkách jsou hnízda vždy jednoletá.

Dospělé vosy, tj. dělnice a samice, se živí nektarem květů, sladkými plody, ale lákají je všechna sladká jídla lidí. Pro své larvy však loví dělnice hmyz, mouchy, housenky apod. které kusadly rozmělňují a donášejí do hnízda. V tomto případě jsou vosy užitečné. Larvy však nekrmí rozmělněným hmyzem jen z čisté lásky. Larvy krmené bílkovinami produkují sladký sekret, které dělnice s potěšením olizují. Tento způsob vzájemné výživy s vědecky nazývá trofalaxe.

Bodnutí včelou nebo sršněm

Dělnice vos nejsou útočné, dokud se necítí být napadeny, ale jakémukoliv napadení, úmyslnému nebo neúmyslnému, a zejména při ohrožení hnízda se brání ostrým a dlouhým žihadlem. Vosy naletují často na zralé ovoce ať již na stromech nebo na talíři na stole a vykusují v něm otvory. Naletují i na potraviny jak sladké tak bílkovinné. Aktivní jsou jen ve dne a při vyšších teplotách se jejich aktivita zvyšuje. Vosí bodnutí v každém případě palčivě bolí, nejsilněji bodnutí sršní. Další reakce pak závisí na místě bodnutí a na dispozicích a zdravotním stavu postiženého jedince. V krajních, nikoliv však ojedinělých případech, může dojít i k úmrtí. Proto je nutné při silnějších zdravotních potížích po bodnutí vosou vyhledat neodkladně lékaře. Nejnebezpečnější jsou bodnutí do úst při ukousnutí ovoce s vosou a nejohroženější jsou děti. Vosa použití žihadla bez problémů přežívá.

Likvidace vos a sršňů

Pokud se hnízda vos vyskytují v blízkosti obytných domů, chat a chalup měla by být zlikvidována dříve, než dosáhnou maximálního rozvoje a dříve než dojde k napadení lidí. Svépomocí a bez potřebných zkušeností a vybavení toho lze dosáhnout jen velice obtížně, vhodnější je objednání odborné firmy k likvidaci vos a sršňů.

Někdy mohou vosy i ve větších počtech naletovat na ovoce na zahradě, terase i do místností, někdy až ze vzdálenosti kolem 900 m, protože jsou velmi dobrými letci. V těchto případech je nalezení a zničení hnízda nemožné. Počty naletujících vos lze účinně snižovat speciálními pastmi s návnadou.