Živočichové v studni a jejich dezinfekce

Dezinfekce či čištění studní se provádí relativně jednoduchými postupy. Přesto ale čas od času bývají pracovníci, zabývající se profesionálně potlačováním nejrůznějších organizmů žádáni v této souvislosti o pomoc a radu se specifickým problémem, který je v podstatě vyjádřen nadpisem článku.

Nemyslím nyní na případy, kdy díky netěsnosti či chátrajícímu stavu stěn studny proniknou dovnitř živé organizmy a tam se ve vodě utopí. To je otázka normální a včasné údržby. Snad mohu v této souvislosti jen připomenout, že mi z vod studní bylo přineseno už leccos, s čím si laboratoře provádějící rutinní rozbory nevěděly rady, či se zadavateli rozboru jaksi nezdálo, cože mu pracovníci laboratoře k zjištěnému nálezu sdělili. Počínaje krovkami střevlíků a konče drobným růžovým zahnutým předmětem, o kterém bylo uživateli studny sděleno, že je to červ. Onen „červ“ reprezentoval ovšem kousek kostěné čelisti zřejmě nějakého ještě nedospělého hmyzožravce, jehož pouť za potravou skončila ve vodní pasti. Příčinou takovýchto nálezů byla pochopitelně vždy značná netěsnost stěn studny. Přesto ve vodách i dobře zajištěných studní mohou živí tvorové přebývat a bývají také občas s vodou vypumpováni, což po zjištění jejich výskytu většinou vyvolá určitý rozruch. Mikroorganizmy či dusíkaté znečištění jaksi není přímo vidět, kdežto tito tvorové jsou dobře viditelní, i když pro zdraví člověka nemají oproti zmíněným mikroorganizmům zřejmě žádný význam. Jejich výskyt v studničních vodách také nemá žádný vztah k technickému stavu konstrukce studny.

Korýši rodu Niphargus

V takovýchto případech se pravděpodobně jedná se o korýše rodu Niphargus, kteří patří systematicky do skupiny korýšů různonohých. Český název speciálně pro tyto živočichy není. Přiložený obrázek nemůže vystihnout zvláštní, křehký půvab těchto živočichů, který ovšem uživatelé studně většinou neoceňují. Pokud se týká zbarvení, mají uvedení korýši celé tělo mléčně bílé. V dřívějších učebnicích či příručkách je uváděn jako typický druh Niphargus aquaticus. Dnes je ovšem známo více druhů a druhový název aquaticus mezi nimi pro střední Evropu jaksi nefiguruje. Z Německa a přiléhajících oblastí je uváděno něco kolem 17 druhů, pro Itálii přes 40 druhů. Velikost je udávána mezi 5 – 30 mm dle druhu, osobně jsem viděl jedince s největší délkou něco kolem 2 cm.

Korýši rodu Niphargus bývají častěji v Evropě nalézáni při výzkumu pramenitých vod, obzvláště speleology. Pravděpodobně ani primárně ve studnách nežijí, ale dostávají se tam právě z pramenů, ze kterých jsou tyto studny napájeny. Příslušníci některých druhů jsou zřejmě v těchto pramenech i relativně hojní. Pokud byl v laboratoři studován zdroj jejich obživy, bylo v těchtoto zkouškách zjištěno, že zkoumaní korýši jsou v podstatě všežravci. Zjištěná skutečnost je také celkem pochopitelná, ve vodě pramenů hluboko pod zemí asi příliš výběru v tomto ohledu nemají. Snad nějaké řasy, prvoky, a jistě i tělíčka uhynulých příslušníků vlastní populace. Proč se korýši ve studni najednou objeví třeba až po desetiletích používání se asi nedá odhadnout. Zřejmě hraje roli i náhoda. Vzpomínám si, že když mi byli tito korýši přineseni poprvé, byli jsme jimi natolik uchváceni, že jsme je s již dříve zesnulým Dr. Bolkem chtěli sami osobně nachytat. I zatěžovali jsme ve spolupráci s pracovníkem DDD čety střídavě, ale zato o to usilovněji táhlo příslušného vodního zařízení, umístěného na zahradě u venkovského domku. Zde byli korýši pár dní předtím vypumpováni. Načerpali jsme tolik vody, že by možná stačila na uhašení onoho již legendárního požáru Národního divadla, ale z hledaných živočichů kde nic tu nic. Inu – to je právě ta náhoda.

Korýši, náležející do rodu Niphargus, sami neiindikují žádné mikrobielní či chemické znečištění. Jejich objevení může paradoxně uživatelům studně signalizovat jednu příznivou zprávu, a sice tu, že pramen jejich studny pravděpodobně prosakuje v mnoha a mnoha metrech pod povrchem zemským a tudíž je předpoklad, že se jedná o vodu kvalitní. Na druhou stranu ovšem tento fakt nic neříká o možném druhotném znečištění vody. A co poradit člověku, který se po nálezu korýšů přijde informovat? Pokud studna slouží jako zdroj pitné vody, nechat si udělat rozbor této vody a řídit se pouze výsledkem tohoto rozboru. Nevím, jestli je následující přirovnání případné, nicméně když osobně hledím na tyto podivuhodně krásné tvory, připadám si téměř, jako bych se díval na mořskou Latimerii. Onu rybu, jejíž druh přežil milióny let, a je jistě právem považován za raritu. Ale nejsou podobnou vyjímečností i tito naši podstatně drobnější tvorečkové, kteří někde možná desítky metrů pod zemí v úzkých zavodněných prostorech prožívají své stále temné a tiché dny i noci bez rozlišení, beze změny?

RNDr. J. Ledvinka

Škůdci Systémová ochrana Školení Vyklízení Články Kontakt